Akce Poslední šlápnutí - POS 2013

Akce Poslední šlápnutí - POS patří do kategorie UAC. Datum: 2013-09-29.

Nejdelší varianta má délku 57.50 km.

:: Propozice :: Diskuze :: Celkové výsledky-silnice :: Celkové výsledky-MTB :: Poděkování :: Foto Scalpy :: Foto Schneck

Historie PRS a POS: 2004-2012

• Dreamer – Moje první Poslední šlápnutí - východní vítr je krutý
  
  

  Na uvod se slusi rict ze jsem s POS moc nepocital, vcera Uvaly, vecer \"hudebni akce\" z ktere jsem planoval ze prijdu nekdy k ranu. Nicmene Kolikac me v Uvalech nalomil a vcera to byla fantazie v nadhernem slunecnem dni. Mel jsem tak mensi dilema, ale v hlave jsem byl rozhodnuty ze preci jen dorazim :) Takze hudebni akce byla bez alkoholu, pil jsem jenom vodu, i tak to stalo za to, ono ty vyplavene endorfiny z Uval ten alkohol trochu nahrazovaly :) Spat jsem sel v pul ctvrte rano, probudil se v pul devate, nasnidal se, jeste na chvili zalehnul a v pul jedenacte jsem uz sedel v aute a miril s kolem smer Hrebec. Registrace, jdu zpet do auta, je docela zima, takze je pul dvanacte a ja sedim a zivam ve vyhratem aute. Ale co, je konec sezony, snad neodpadnu hned v prvnim kole
  
  Rozjizdim se asi na 10minut, jenom k tomu rozbitemu sjezdu, ktery uz je docela opraveny a zase zpatky. Tim si ale neprojedu hlinu ktera nasleduje na silnici, ale to pak hlasi Vsid ze je treba na to davat pozor. Na startu proti sobote velka konkurence. Stavim se na celo, se mnou je tu Camrda, tak preci jen je tu nekdo komu to docela lita a nebudu v tom sam. Za nami Mira Zbuzek. A je tu start, vim ze kdybych se normalne vyspal, tak by mi to dneska jelo, navzdory ze jsem vcera najel skoro 150 km. Jede se hned docela srot nebo mi to tak aspon prijde, berte na vedomi ze me dojmy jsou vyse zminenymi udalostmi trochu zkreslene :) Dost lidi me predjizdi, do sjezdu jdu spis opatrne a ta ka se propadam na konec baliku i kdyz par lidi asi odpadlo hned na startu. Pred Makotrasy se me jeste pta Mira Zbuzek ze jsem nejak vzadu :) Po ostre leve se hned dela v baliku dira, kterou si sjizdim ale stoji to dost sil. Ale tak co chci, kdyz se pohybuju na chvostu a prede mnou je tak 10-15 lidi slabsich nez ja, kteri delaji a budou delat diry.
  
  Foukalo hodne od vychodu takze po kostkach v Hrebeci bylo nutne vzdycky jet lajnu, jinak se delaly diry. Takhle jsem jich za prvni tri kola zalepil asi tak 10, nektery borci jako tusim Lukas Vitek z Dexteru to tam brali hrozne prestizne a na krev, ja jedu lajnu, ale ne jako dement uplne ve skarpe, takze tam mam malou mezerku vpravo ode me a on se tam zacne zezadu cpat az to hrozi kolizi. To mi vadi tak na nej zarvu at me tam pusti a on jen skodolibe rekne ze proc by to delal, pritom v haku jsme jeli oba, jenom ja ho nemel tak \"dokonaly\". Tak si uzil svych par vterin slavy, predjel slapku, pak mu doslo, ja zalepil jedenactou diru a narozdil od nej v baliku zustal :)
  
  Ve 4. kole mi to na kostkach poodjelo a uz jsem nezalepil, holt to sjizdeni v predeslych kolech si vybralo dan. Predjel jsem par lidi ale nikdo moc spolupracovat nechtel tak jsem jel dal naplno, protoze balik vzdycky pred Hostouni podel toho potoka zvolnil. A vyplatilo se, v Belokach jsem si sam, proti vetru dojel celni balik! Ale zase to stalo mega sil, takze jsem vedel ze pate kostky budou asi konecna. A taky byly, tam to proste uz neslo kdyz za cely prubeh zavodu jsem jel v prvnich dvacitce asi tak 2 minuty :) Nastesti se mnou odpadli i stari znami Vitek Novak z CFC Kladno a L. Sedlacik, tkaze s nimi jsem dojel i posledni kolo, jeli jsme tak aby nas uz nikdo nesjel, na nejaky spurt uz sily nezbyly. PRS a POS jsou specificke zavody kde rozhoduje kazdy detail a zvlst na vetru co dneska byl to bylo o tom kdo se udrzi co nejvice vepredu a na to jsem lokty dneska nemel, hlavu jsem si pred zavodem nastavil jinak a podle toho jsem zajel. Po zavode rychle do auta a domu, sledovat krasne destive MS v Italii, co tam tam dali za pocasi z Hrebce!

  
  
  
• Camrda – Líná pr*el, holý neštěstí
  
  

  
  Sezona 2013 je nenávratně v háji! Dnešní POS toho je důkazem, a to i přesto, že bylo překrásný počasí.
  Na start se sjíždí drtivá většina ze současné špičky, takže neočekávám, že se v balíku udržím víc jak pár km. To mě ale opět neodradí od toho abych na startu stál kousek za Dreamerem, který to jistí z první lajny.
  
  Diablo nám promluví do duše, upozorní na autobus, řekne, že s vlajkou mávat nebude a je odstartováno.
  Není to až tak špatný ptž na rovince ke hřbitovu se mi daří v balíku zakotvit kousek za čelem, říkám si dopředu, dopředu, za chvíli je první brdek. Ve sjezdu se mi daří do úplného čela dostat, je tam skoro celý Lawi a já. … Neuvěřitelné! Samozřejmě v prvním brdku přijde nástup a jdou přes mě snad všichni, ale nijak nevětrám a na rovince se snad úplně bez námahy dostávám zase k čelu.
  Pověstný dvojbrdek mě zase pošle do zadních pozic a návrat k čelu už stojí hodně sil. Jedu do prvních kostek, celkem zepředu. Nejdřív mi přijde, že si pozici držím, ale pak už jen vidím jak mě míjí jeden borec za druhým, cítím, že mám, kde brát, ale nechce se mi šahat úplně na dno. Někde vzadu slyším hlásek, který mi našeptává, že mě čekaj ještě 4 rundy. (Tytam jsou časy, kde jsem takovýhle situace řešil totál na punk (rozuměj – řešil jsem naplno to co je teď tady a ne co bude za 5 km)).
  Každopádně nahoře na kostkách jsem na chvostu a když vyjedu na rovinku, celkem drsně zjistím, že jsem se měl dnes raději vypravit s dětma pouštět draky, to by mělo větší úspěch. Nadávám si do …, ale nedá se nic dělat balík je 100 m přede mnou a já mám co dělat, abych jel rovně.
  
  Podobný osud jako mě, stihnul ještě jednoho hodně mladého klučinu z SP kolo (letmým pohledem jsem zkouknul, že tam měl ještě juniorské, nebo kadetské převody) a jednoho Dextra. Zanedlouho sjíždíme dalšího borce. Nakonec jedeme ve 4.
  Nevím proč, ale všichni mají tendenci jet totální kolotoč. Nejsem sice úplný odborník, ale přijde mi, že kolotoč v tom pravém smyslu si může dovolit jet naprosto sehraná skupinka vyzrálých cyklistů na pokud možno rovné silnici s dobrým povrchem. No prostě mi to nějak nesedlo a na špicích jsem zůstával trochu dýl, ale přišlo mi, že i mladý klučina z SP kolo se k tomu staví rovně, ale zbytek to v mých očích tak nějak šidil. V dalším kole ztrácíme po kostkách klučinu, to mě zamrzelo, protože vím, že na těch špicích nechával všechno. Až začne za pár let vzadu vozit 11z, tak z něj bude pan Cyklista. Klučinu ztrácíme, ale nabíráme dalšího odpadlíka z balíku. Střídáme tak nějak všelijak a skupinka mi moc nesedí.
  Nějaké 2 – 3 km před cílem se však začnou dít věci. Dvojice borců s číslem UAC si evidentně začíná hlídat jeden druhého a na rovince to chvíli vypadá, že snad budeme stát jako při olympijském sprintu na dráze. V duchu si myslím - tak buďto na to mám, nebo na to nemám. Já osobně vím, že na to nemám, tak jdu na špici, protože ještě chvíli bychom tam takhle postávali a smetl by nás druhej balík. Každopádně spolu všichni jedeme do cílového kopce a mně se ani za nic nechce zvedat zadek.
  Z výše uvedeného vyplývá, že budu muset ještě hooodně potrénovat tak, aby se moje pozadí stavělo mnohem ochotněji k razantnějším nástupům. V opačném případě budu odsouzený objíždět časovky a skupinové cyklistiky si užívat na dýchánkách v Kolodějích, což taky není úplně špatný.
  Jinak skvělej závod, s dobrou organizací a skvělou oranžovou partou.
  

  
  
  
• Mirek – Poslední šlápnutí v prvním balíku
  
  

  UAC Poslední šlápnutí- pro mě to bylo i poslední šlápnutí v prvním balíku, na jaře už pojedu s dědkama Na startu celkem vepředu, takže neodpadám tradičně už na rovince kolem hřbitova, funí zleva, já hobluju poctivě pravou škarpu, trochu se to natahuje, ale stoupání k Hostouni v klidu přežívám. Dvojbrdek za Bělokama už se cedím dozadu, po sjezdíku směrem na Hřebeč vepředu Lawi nastupuje a letí se, já s Dreamerem vzadu dost dlouho lepíme malou díru. Pěkně jsem si tam dával a tak konec úvodní rundy nahoře na kostkách vystupuju, nemám na to. Pak půl kola solo, vytáčím nohy a čekám na někoho zezadu. Přijíždí Petr Šťastný ještě s jedním, ten ale nestřídá, po půl kole ho posílám dopředu, ale že prý to jede jen jako trénink, což jsem nepochopil, tak to dál taháme se Šťastným jenom ve dvou. Někde ve třetím kole nás dojíždí Radim Skála groupe, tak je nás kolem deseti, ale moc se nejede, lidi moc nechtěj střídat, hlavně borec v FDJ dresu na špici nejde a vždycky nechává odstupujícímu ze špice před sebou díru, tak je to dost neurovnané. Ani si nedávám, jedu to jak svižnější trénink, netrpím. V pátém kole v brdku před Hostouní za to trošku beru, ve třech skupině odskakujeme, ale když chci před sjezdem do Hostouně vystřídat, tak zbylí dva svěšují nohy, tak se necháváme zase sjet. Ve dvojbrdku za Bělokama za to bere dvojice z Dexteru, pak já s Radimem, dost se to natáhlo, po sjezdu ještě dávám delší špic a je nás asi o čtyři míň, do spurtu jedině dobře. Chvíli střídáme, před cílem už se vyčkává. Po nájezdu do cílového kopce za to hned bere Veselý čímž mě překvapil a nebyl jsem schopný zareagovat, už u hospody má slušný náskok a už ho nesjedu, druhý flek ve skupině ale hlídám přehledem. Celkem 40.místo z asi 70.lidí Čas už jsem tu zajel lepší, ale dneska hodně foukalo, spolupráce nic moc, tak to líp nešlo.

  
  
  
• Čespa – stále se mám co učit...
  
  

  ..... v posledních měsících jsem se na silničku moc nedostal a objížděl spíš MTB závody. POS byl pro mně vysněný den se závěrečným složení cyklistické zkoušky za tuto sezónu. Po předchozí domluvě s Kolíkáčem jsem nejdřív nastoupil a objel MTB kritérium v orange drezu, kde se nedalo moc taktizovat, jelikož stále nemám natrénované kopce a mých 85kg vyvést na vrcholek je dost bolestivé. Sice do posledního výjezdu jsem přijížděl první,ale.... nakonec bylo z toho třetí místo. Pak přehodit myšlenky na krásných pět okruhů, před dvanáctou se postavit do správného balíku a je tu start. Nevím kde a ským jedu,ale držím se v druhé třetině balíku a cítím se fajn, první brdek, vesnice a za ní se cca pět míst předemnou se dělá díra (už vím, že není dobré se držet takle v balíku vzadu ),nastupuji s domněnkou, že balík sjedu, což v takle silném větru bylo nakonec nereálné a já zůstal sám. Kroužím další km a čekám na někoho, kdo si mně sjede,at se netrápím. Což se daří a já jásám, nebot potkávám Radima Skálu se kterým jsem dojížděl v sobotu Úvaly-sternberg-uvaly (cca 50km ve dvou) a sním se mi jelo super. Tady si vezl borce z DEXTRU a pár korálků, jelo se slušně a svižně i když né všichni střídali, pozbírali jsme ještě několik korálku a vydali se na poslední kolo, tam jsem cejtil, že nohy už neposlouchaj a slabina kopců to jen umocnovala,kluci z DEXTRU vůbec nechodily na špici a pak přišel dvojbrdek,tam DEXTRÁCI využily nazbíranou sílu a vystřelily, já si vystupuji ještě z jedním borcem a začíná turistika do cíle. U hospody si slibujem, že nepůjdem ze sedla a do cíle si dojedem noblesně. Byl to nádherný závod s luxusní organizací a pro mně vysoká výzva s trénováním kopců do příští sezóny. V tomto víkendu se mi vryli jen názvy kopců (Vodslivy, dvojbrdek a cílovka v Hřebči)

  
  
  
• Radim – Poslední šlápnutí aneb jedna včas nezacvaknutá tretra
  
  

  Report (www.sokolveltez.cz)

  
  
  
• Kolíkáč – 4 okruhy a dost!
  
  

  Poprvé na závod dodávkou s Kaprem, nejdříve posilovna se značkami, vyzvednout v Kladně a rozmístit je na ta správná místa. Projet si okruh na zahřátí, fouká pěkný vítr, ale nakonec jen krátký-krátký a návleky na ruce. Na návsi již pěkná tlačenice, ale jsme domácí, tak se narvat do první lajny. Viky hučí do Kapra, že plánují únik hned po startu, Kapr nejdříve se k tomu moc nemá, ale 2 minuty do startu a už se mu chvějí nohy a souhlasí. Prásk, Viky vystřelil jak raketa, snažím se držet též přední linie a vidím, jak se Kapr gumuje za Vikym společně s Kobíkem a ještě to stíhá Svobodin. Pekelný bočák ke hřbitovu již nedokáže zformovat balík ke stíhací jízdě, naštěstí já se o to pokoušet nemusím . A pravidelná lokomotiva Sweepák Jirka Sekera tam má Vikiho, tak je asi rozhodnuto. Zezadu se přiřítí růžový bijec Vitas a má snahu to sjet a před Hostouní to tak i vypadá. Ale přece jenom technický průjezd více nahrává časovkářské čtyřce před námi, než nesourodému balíku. Ještě je zahlédneme před Běloky, ale vypadá to pro ně dobře, jen vydržet. S Myšákem to glosujeme v závětří balíku, jaká je to paráda, když je týmový hráč v úniku
  Jede se mi překvapivě dobře, po té včerejší řežbě jsem to čekal horší. Kostky nás vždy trochu oslabí, ale jinak se jede pravidelné tempo, všichni jsou jakoby smířeni, že o vítězi je rozhodnuto a že se bude jen bojovat o další body v hromadném spurtu. Párkrát se protočím a přibrzdím na špici a začínám spřádat plány na konec, že bych konečně mohl vyzrát na tu cílovou vlásenku okolo Konzumu. Ale není mi souzeno, v posledním okruhu se zničehonic dostavuje vesmírná posázavská únava a dvojhrb za Běloky pěkně vadnu. Tý brďo, to snad není možný, ujíždí mi to a nejsem schopen nic dělat... Záchranou je následný sjezd a prudká levá, kde přeci jen je balík pomalejší než jednotlivec, a tak průjezd přes lidický památník si již zase hovím v balíku. Ale bohužel mi to jasně ukázalo, že závěr bude zase jen o dojetí a vyškrábání se k té proklaté cílové hřebečské lajně...
  Ale na to se zapomíná, body do CKKV jsou a celkové zlato pro rok 2013 by nemělo uniknout, Kapr zajel parádně, v cíli září na všechny strany, tohle se mu prostě povedlo! Ale jedničku zaslouží všechny Šlapky na startu naší podzimní klasiky, vidět zase třeba Souseda, Robina, Quita, Lemonda v závodním, to hřálo u srdce.