Cesta včerejším autobusem od Modré hvězdy klapla dokonale, nasměrovali jsme ho na Bakov. Před Bakovem defekt, balík čeká, ale s Bobkem nezastavujeme a valíme dál. V Mnichově Hradišti jsme v 18:20. Prezence je ukončená, rychle na start, kde už se borci řadili, za rozhodčími, kteří nás ještě vezmou. Zpět do školy pro čísla. Za 4 minuty jsme na startu. Než stačím vypnout a zapnout polar, je odstartováno. Nevíme, jak vypadá rovinatý okruh 1,1 km, který má 6 zatáček, 3 pravoúhlé, jedna ostrá, 2 tupé. Jedeme 40 kol. Jsem poslední, za první zatáčkou mám 5m díru, 300m po startu jedu šrot, tepy 180. Za každou zatáčkou je nástup, ale díra se mně vždy ještě o metr zvětší. Ve druhém kole je mi jasné, že balík je pryč, tak pojedu časovku. Ve druhém kole vypadl z balíku Bobek. Ve třetím kole vypadl z mého háku Bobek. V šestém dojíždím mladého Šlégla. V desátém Bobek vzdává a nás předjíždí Jakub Svoboda s Petrem Dlaskem, háknem se, ale v jedenáctém nechá mladej díru a je to v prdeli. Ve čtrnáctém nás dojíždí asi dvanáctičlenný balík, jedu s nimi 4 kola, plápolám na posledním místě, borci jezdí zatáčky kolo na kolo, stále nastupujou, pořád jedu šrot, miliony nástupy stále sjíždím díry. V osmnáctém se loučím s balíkem, trochu se rozdýchám a čekám na čelní dvojku. Ve 20 kole mně míjí zaváděcí auto, za chvíli hákuji Kubánce s Dlaskym. Snažím se držet jejich stopu, nenechávat díry, v zatáčkách klopit stejně jako oni a ono to jde. Jedou tempo, bez nástupů, což mi vyhovuje. Po pěti kolech jsem stále s nimi, každé kolo se prostřídají, pro mě je to velká škola, hlavně klopení zatáček, výjezdy a lehounké nástupy za výjezdy. Pokud se nerozhodnou mně urvat, tak to vydržím až do cíle. V předposledním se domlouvají na férovém spurtu. 500m před cílem Jakub zacvaká přehazkou, zvedá se ze sedla, Dlasky za ním a odjíždí mi. Teď teprve vidím, jak se jezdí zatáčky. 20 kol s Kubáncem a Dlaskym to byla nádhera, super zážitek. V cíli jsem poslední, -2 kola, 38 kol, 42 km, průměr 40, vypitý sedmičkový bidon. Je půl osmé, vracíme čísla, stavíme v první večerce, kde do sebe vyleju jedno nealko, rohlík s marmeládou, s Bobkem se rozdělíme o dvoulitrovku koly, a rychle do sedel, protože nás míjí Dlask, Kyzivát, Polnický a další. Hákujeme je až do Kosmonos, pěkná jízda minibusem. Od Ml. Boleslavi mě táhne Bobek, jsem parádně prošitej. Posledních 10 km máme při sdělování zážitků z masakru, záchvaty smíchu. Doma jsem ve 21:10.
Bobku díky