Je neděle a vyjíždím směr Bezděz,je to 90 km a počasí,že jsem nepustil ani psa na dvůr,kolem půl 9 dorážim na místo konání,lidí jak smetí,vše již připraveno a začíná krápat,postupně se setkáváme se \"Šlapkama\",nejprve s Kubasem,pak s Baluem,Nickem ou Bárou a až po zařazení nás zdraví Míra,kterej si to štráduje do VIP před start díky loňskému krásnému umístění a asi tak z 15 řady nám mává Gejza zaposlouchanej do hudby
.
Odstartovalo se a startovní nudle o šířce 8 metrů začíná stoupat do vesnice,nemusím ani říkat,že jedna tlama tam nebyla,pádů tam bylo víc než dost,takhle stoupat hned na začátku,dost nezvyklé,ale protrhalo se to a začaly RZTy,průměrná rychlost za prvních 10 km mi udělala kolem 30 km/h,samé rovinky a mírně z kopce dolů,kopec vzhůru skoro žádný.
To mě taky znepokojovalo,tohle tempo nemůžu frekvenčně nikdy vydržet,to bylo jasný,do toho přišla pasáž po louce a bahnem,ale to bylo jen takový bahení oťuknutí,to co nás teprve čeká,o tom nikdo nemá ani páru.
Jak už jsem se zmínil,nejsem pro frekvenční jízdu a s 20 kmetrem přišlo první tahání,\"Výborně,můžu to zabalit a jít domů\" to mi v tu chvíli jediné napadlo,ale nakonec se mi to podařilo rozšlapat a přišla záchrana a to první kopec a na něm oberstvovačka,vytrhl jsem pořadatelce kelímek z ruky a náhle ožil,začal jsem pomalu sjíždět dvě skupinky,unikli jsme ve dvou a to už se blížil 40 km a já přemýšlel jestli za to vzít a zkusit ject nadoraz,ale sjelo se do lesa a jelo se písečnou cestou,takže ne e e!!!!
Jeli jsme s jedním klukem spolu,říkám....dáme tu skupinku????...Nic,byl asi němej a možná i drobet vyčůranej,nechtělo se mu ani střídat ani když jsem ho vyzval a uhnul.....ale dojeli jsme četnou skupinku,v které si to šlapal i Míra,chvilku jsme jeli společně a zkusil jsem to ještě ty 2 km před cílem,už slyším chlapíka mluvícího do mikrofonu v areálu kde je cíl,ale byl tam problém,poslední stoupák a zase pískem,nešlo to vyject,asi ve třech jsme prohrábli,museli slézt a já nemoh ani chodit,natož se pokusit ten kopec vyběhnout,ale po vyšplhání s kolem v ruce a s hubou plnou keců o konci života jsem naskočil na horizontu na bika a pokusil se předjet ještě jednoho a spadl mi řetěz.....krystova noho,muselo to vypadat jako běh Terryho Foxe,proběhl jsem cílem,pípnul pode mnou koberec a zaleh jsem....po chviličce dorazil Míra a už jsme si užívali jen klídku v cíli.
Počasí se v půlce závodu vybralo,dokonce začalo prát sluníčko,takže musím říct,byl to hodně povedený den.